Dewoitine D.520

d52020
Základní údaje
Rozpětí 825mm
Délka 700mm
Vzletová hmotnost 430g
Motor Dualsky Xmotor XM2830CA/12
Vrtule pevná GWC 9*5 nebo 9*7,5
Regulátor Dualsky Xcontroller XC1812BA
Typ AKU LiPol Dualsky X-power 1300 3s GT
Povrch asi tónovaný Balakryl
Ovládané prvky V, M, K
Serva 3* HXT500

Na 1. modelářském dni v Hradci Králové (viz. fotogalerie) jsem poprvé naživo, zblízka a "naostro" viděl hromadné lety a souboje kategorie EPA combat a byl jsem tímto divadlem fascinován. Chvíli jsem nechal své nadšení "uležet", pročetl jsem dostupné informace a pravidla na internetu a rozhodl se pro pořízení letadla této kategorie. Jedná se o stroje z materiálu EPP, díky čemuž jsou tzv. nerozbitné. Rozsekat se dá samozřejmě všechno, ale tento materiál vydrží opravdu hodně drsné zacházení. Pokud při soutěži dojde k poškození, mnohdy pilot opraví model ještě v průběhu 7min. kola a vrátí se do boje. Sekundové lepidlo a aktivátor mají soutěžící stále po ruce... :o) Pořízení tohoto typu létadla samozřejmě ještě neznamená, že se budu aktivně soubojů účastnit. Čas ukáže...

V průběhu léta jsem pročítal dostupné informace o EPP kombatu na internetu a plánoval, že si nějaké to éro vyrobím. Začal jsem se pídit po zdroji EPP a na základě mých dotazů na modelářské diskusi se mi ozval pan Pavel Dostál (viz. stránky firmy DP model) a nabídl mi pomoc ohledně získání EPP. Nakonec jsme se celkem snadno a rychle domluvili, já upustil od vlastní výroby a  na začátku září 2008 jsem od Pavla zakoupil výřezy na model francouzského stíhacího letounu Dewoitine D.520. Dále se pokusím ve stručnosti popsat, kterak z hromádky EPP kousků létací stroj sestaviti.... Pavel mi byl při stavbě trpělivým rádcem, protože to bylo moje první setkání s EPP a zdaleka ne vše mi bylo jasné.

 

výřezy náčrt ořez nahrubo
 
hrubé broušení umístění Rx otvory pro serva
 
montáž serva výškovka motorovka

Jako první operaci, při které mohu napáchat nejméně škod jsem zvolil zakulacení hran VOP a SOP. Použil jsem prkénko s nalepeným smirkovým plátnem o hrubosti 100. Broušení šlo překvapivě dobře. Základní poznatky z opracovávání :

  1. na brousítko není radno příliš tlačit, protože pak se začnou z EPP vytrhávat kuličky
  2. z broušení je neskutečný bordel nepořádek, lepí se to na všechno a všude
  3. rozpálené očko pájky není radno zastavit v materiálu

d52009Naštěstí jsem měl možnost broušení provádět venku a za větru, který vznikající "sníh" unášel k severozápadu. Co neuletělo, nalepilo se na mne, vypadal jsem jako sněhulák. Nedovedu si představit, jak tohle může někdo dělat doma. Na výše uvedených fotografiích jsou zachyceny některé postupné fáze výroby. EPP se opravdu dá dobře brousit, velmi dobře řezat ostrým nožem (např. skalpelem) a výborně se obrábí teplem. Otvory pro serva jsem vyřezal skalpelem, kleštičkami vytrhal přebytečný materiál a nakonec dno otvoru doladil tvarovaným očkem trafopájky. Hluboký otvor pro přijímač jsem rovnou vypálil tvarovaným očkem trafopájky.

d52012

Přívodní kablíky k servům jsem protáhl skrz otvory v křídlech na spodní stranu a tam je jen zamáčkl do zářezu vytvořeného skalpelem. K přijímači jsou protaženy otvory v trupu vyvvrtanými šikmo kouskem staré teleskopické antény. Do otvorů jsem kvůli snadnějšímu protahování zalepil kousky silnějších, leč tenkostěných brček. Kdesi na webu jsem četl, že pro kablíky serv jsou potřeba otvory o průměru 10mm. Napadlo mě, že přece není nutné protahovat kablík i s plastovým domečkem konektoru. Kontakty lze snadno vyjmout, kablík prostrčit brčkem i s kontakty a domeček zase nasadit. (že mě tohle nedošlo dřív, když jsem se přeletovával s kablíky mikroserv křidélek u Kloníka, abych je protáhl křídly... ). Kablíky jsou tak dlouhé, že je lze vytáhnout z trupu, pohodlně zapojit do přijímače a vzniklý šmodrch zasunout do trupu. Ony už se tam ty dráty nějak porovnají. Tedy ony ty kablíky nejsou tak dlouhé už z výroby (výrobci šetří kde se dá), ale byl jsem nucen použít prodlužovací kablíky. Spojení konektorů je umístěno v zářezu zespodu trupu.

Zatím jsem nezmínil křídla. Trochu jsem narazil při vytváření závěsů křidélek. Je potřeba v místě ohybu materiál hodně zeslabit, aby křidélka šla co nejvolněji. Nejprve se moc nedařilo, pak jsem to přehnal a místy materiál zmizel... Vygoogloval jsem informaci, že závěsy na koncích je dobré vyztužit lepící páskou. Napadlo mne, že mám doma zbytky (no, je ho docela hodně) Vliesu, který je snad dostatečně pevný a tak jsem závěsy vytvořil z pruhů této netkané textilie, které jsem přilepil Balsalocem. Zda bude dostatečně držet se uvidí v praxi, na stole se zdá, že ano.



Aktualizováno (Sobota, 08 Říjen 2011 14:53)